Po snídani jsme zajeli do blízkého obchodu pro zvířata a nakoupili kartáč na česání psa, aby pes nezůstával na každém hotelu. 

Jeli jsme vinicemi přímo do Verony. Navigace nás vedla přímo do centra. Našli jsme parkoviště se jménem Citadela. U vjezdu byla kolona. Ukazatel ukazoval, že pouze v mínus trojce je asi sto míst. Přesto se našli zoufalci, kteří to zkoušeli i v jedničce i nahoře v krátkodobém. I úplně dole to bylo peklo, protože samozřejmě zoufalec vidí první volné místo a snaží se tam zaparkovat místo aby jel dozadu, kde je místa dost. Nám se podařilo odbočit do boční uličky a tam bylo místa dost.

Vylezli jsme z parkoviště ven a šli s davem ke koloseu. Od kolosea jsme šli ke známému balkónu, kde údajně bydlela Julie a Romeo jí zpíval pod balkonem. Pak jsme to vzali přes hlavní náměstí k řece. Za historickým mostem jsme našli krásnou kavárnu, kde jsme si chvilku odpočinuli nad kávou a zákusky. I čerstvá focaccia s brambory a cibulkou byla výborná. Vrátili jsme se přes most zpátky do historického centra, abychom porovnali ceny před a za mostem. 

Prošli jsme na druhou stranu historického města, kde byla pevnost s dalším mostem. Pak jsme to střihnuli rovnou do auta, protože bylo vedro a pes byl na hraně sil a uvařeného psa jsme nechtěli. 

Vyjeli jsme z Verony směrem na Modenu. Bez navigace by to bylo peklo. Každopádně cestou jsme dojeli spoustu kamionů. Zastavil jsem na benzínce, abych je nechal trochu odjet a vzal benzín. Stojan prvně nefungoval, pak si stáhnul 100 €, aniž bych natankoval. Návod pouze v italštině. Tak jsem šel do kavárny, která neměla s pumpou nic společného. Poslali mě vedle, kde seděl chlap, italsky neuměl ani slovo, ale nakonec jsme si vysvětlili jak to funguje. Stojan blokne 100€ na kartě, člověk si pak natankuje a pak se zúčtuje skutečná částka. To ale můžeš trvat několik dní. Tak uvidíme jak to dopadne.

Dojeli jsme do hotelu, který je mimo město. Dali jsme si pauzu a vyrazili na večeři. Padla volba na Pizzerii Rustica. Našli jsme ji v průmyslové zóně. Rozhodně se nejednalo o romantickou restauraci, kde by člověk poseděl při svíčkách, ale cvrkot tam rozhodně byl a nakonec i pár hostů přišlo.

Dali jsme si pizzu, protože tam nic jiného neměli. Byla výborná, přesně podle představ. Paní nám pak nabídla ještě meloun. Zaplatili jsme a než jsme se vydali zpět domů, vyčesali jsme na ulici psa. V pizzerii jsem zjistil, že GPS zůstala na hotelu.

Na hotelu nikde nebyla vidět, tak jsem použil funkci vyhledávání a zapnul zvuk. Já nic neslyšel, ale pípání slyšela Flo a označila batoh, kde GPS byla. Místo umístění nás psa byla umístěna v batohu. Takže pes jako by ve Veroně nebyl.