Nutno představit naši skupinu. Martinka z Rosic, Míša, David a já. Všichni sbalení a připravení k odjezdu. Přesun na letiště v Praze proběhl rychle a bez menších zádrhelů. Na letišti jsme se zastavili na večeři v Mekáči. Odbavení na letišti úplně v pohodě. Akorát nám předělali letištní halu, takže i místní mazáci málem zabloudili. Na nástup do letadla jsme ani moc nečekali, resp. na autobus k letadlu. Kontrola tašek proběhla. Velikost sice nikdo neměřil, ale holky měly taštičky přes rameno a kufr, takže můj prázdný batoh je zachránil od rvaní taštiček do kufrů. V letadle nebylo moc místa na nohy, ale díky omezení na jednu tašku, bylo dost místa na odložení zavazadel. Po dvou hodinách letu jsme přistáli na letišti v Lutonu. Z letadla byl výstup rovnou do haly, kde jsme se navzájem potkali a šli si vystát frontu na odbavení. Zde první hint pro cestu do Londýna. Pas s čipem urychluje proces odbavení mnohonásobně. Dostali jsme se k přepážce a nastal problém. Martinka se jmenuje jinak než zbytek rodiny. A kde má rodiče a zpáteční letenku atd atd. Nakonec jsme prošli v pořádku s tím, že jí není 18 a je bez rodičů, je nutná kopie jejího pasu s ověřeným souhlasem rodičů. Za celní a pasovou kontrolou si David koupil horkou čokoládu a citronovou talaretku, skočili si na WC. Za rohem jsme si koupili lístky na autobus a šli ven čekat na odjezd do velkoměsta. Hodinový přejezd autobusem po dálnici uběhl jako voda. Na monitoru před námi běžel pohled z kamery na přídi autobusu. V autobusu mám před odjezdem nějaký nevychovaný pán, který si při nástupu krknul na celý autobus, nabízel číslo na nějakou slečnu, s kterou pravděpodobně pak celou cestu telefonoval. Jantar za námi měl hudbu ve sluchátkách tak nahlas, že jsme si nemuseli pouštět rádio. Vystoupili jsme na zastávce Marble Arch a šli do metra. Jediné výhodné řešení byla Oyster card. Vlezli jsme do metra a jeli na Bakhle green, kde jsme měli cíl cesty. Metro o půlnoci plné lidí. Z metra nás vedla navigace až k ubytování. Ubytování jsme našli, zavolal jsem přes Viber na mobil nočního vrátného a po úvodních formalitách nás zavedl do čtyřlůžkového apartmánu s dvěma postelemi nad sebou, kuchyní a koupelnou. Smrděla zde smažená ryba, ale jinak bylo čisto a uklizeno. Po chvíli plánování dalšího dne jsme všichni únavou po večerním cestování usnuli.