Když jsme přistáli, začalo se stmívat. Z letadla jsme vyšli na pojízdný chodník, který nás vedl do hlavní haly, kde bylo několik přepážek a fronta jako hrom. To byla fronta pouze pro našince. Pro cizince byla stejná, jen o pár desítek metrů dál. Kdo čekal, že v hale najdeme hromadu kartiček, vyhrál. U každého stolečku jich byla hromada včetně propisek. Vyplnili jsme kartičky a šli jsme si stoupnout do fronty. Ve frontě preventivně stála paní s hromadou kartiček v ruce a další dvě řídily organizaci ve frontě. Se mnou jedna paní udělala přeřazení do jiné fronty než jsem byl původně, takže jsem čekal o chvilečku déle. Pán za přepážkou si naskenoval můj pas, utrhnul část kartičky, do pasu mi hodil jinou a šli jsme pro kufr.

Kufry dorazily relativně rychle a mohli jsme jít pro lístky na vlak. Vlak jezdí každých 10 minut a do centra Hongkongu mu to trvá 24 minut. Cesta byla příjemná a rychlá. Místa bylo všude dost, odkládací místo na kufry bylo taky super. Přesný příjezd, na minutu přesný odjezd, všechno jede jak na drátkách.

Přijeli jsme do Hongkongu do samého centra, kde byl přestup asi na 4 linky metra. Dále zde nabízeli asi 4 okružní linky kolem hotelů. Tak jsme podle místa odhadli, kam bychom chtěli jet. Pavlinka to vyřídila a už jsme kroužili kolem hotelů linky H1. Když se přiblížil daný hotel, vystoupili jsme a šli jsme hledat náš skutečný hotel. Nutno ještě podotknout, že v mikrobusu měli mikrosedačky pro malé Číňany, jak pro ostatní národy. Ale všechno hlásili, takže jsme věděli u kterého hotelu se právě nacházíme. 

Po krátkém se zorientování jsme celkem bez problémů našli naši hotelovou ulici. Ona ji našla Pavlinka, protože já byl za toho silnýho, co za ní cupital se dvěma svýma taškama a jednou její. Jenže jsme šli na opačnou stranu, kde byla ulice tmavší a míň přívětivá. Naštěstí jsme šli špatným směrem. Náš hotel byl na druhém konci, kdy jsme pochopili značení ulic a číslování domů.

Náš hotel obývá v komerčním domě 9. a 10. patro z dvaceti. Ve sklepě jsou potraviny, ve 20. patře karaoke. Hotel působí mile a poté co jsme zaplatili ubytování a odhodili krámy do pokoje, jsme vyrazili do okolních uliček na něco dobrého k pozdní večeři.

Našli jsme typický čínský bufet, dali si nějakou dobrotu v podobě polévky, Pavlinka si k tomu dala nějaké sójové mléko s rýží. Po večeři a krátké procházce jsme si dali sprchu a plánovali zítřejší den.