Dnešní den bude ve znamení přejezdů. Včerejší výřivka nás unavila natolik, že jsme usnuli téměř okamžitě. Posun času o hodinu vpřed taky ukradl něco z časové banky a tak jsme šli na snídani až v 8 hodin místního času. Snídali jsme pod slunečníkem u bazénu a bylo nám fajn. Není nad krásné letní ráno. A peče to celý den. U snídaně si k nám přisedli dva pánové důchodového věku, kteří směřovali do Mexika. Byli z Phoenixu a dávali nám rady, kam jet a jak se Phoenixu vyhnout. Na otázku, co je dobré v Phoenixu vidět, nedokázali odpovědět, resp. téma byl baseball. A to nezajímá nás.

Naložili jsme kufry a další krámy do auta a vyjeli na nákup potravin. Pavlinka shání, buď redukci z EU na americkou zásuvku nebo americkou šňůru k notebooku, bo jí došla šťáva a to, co máme, tak nefunguje. Takže hledáme záchranu se šňůrou. Udělali jsme nákup ovoce, zeleniny, šunky a nápojů. Natankoval jsem plnou nádrž. Jízda přes poušť vyžaduje zásoby pro případ ztroskotání. Protože v pustině zapršelo, kvetou kolem dálnice všechny keře žlutě a vypadá to moc hezky. Nekonečné míle pouští po krásné široké dálnici občas naruší hory nebo parkoviště, část dálnice lemovaly koleje a na nich dlouhé vlaky.      

Po dlouhé cestě měníme dálnici I-8 za I-95, pokud se v číslech nepletu a změnila se dálnice i okolí kolem. Viděli jsme z auta pravou americkou věznici. Viděli jsme typické kaktusy, takové ty velké tlusté, co jsou na každé Tequille. Jen klobouk neměly. A ten mám já v autě.

Na dálnici nás čekalo překvapení v podobě dálničního kontrolního bodu, kde mezi stojícími auty procházel policista se psem a hledali drogy. Policista na začátku fronty kontroloval pasy. Když zjistil, že jsme z Čech, říkal že má české předky, nějakého Bohuslava Pátka. Chtěl si strašně povídat, ale kolona za námi byla dlouhá a neúprosná.

Phoenix nás po 3 hodinách jízdy přivítal velkou zácpou, která se táhla celým městem. Jelikož jsme jednu odbočku netrefili správně, viděli jsme nádherně obrovské letiště, kde vedle sebe paralelně přistávala 2 letadla.

 Děláme přestávku v obchoďáku. Dostali jsme promo kódy a je potřeba je využít. 

Možná to vypadá jako tour de obchoďák, ale faktem je, že je to součást zdravotních přestávek, protože sedět celý den v autě nás nebaví a takto si tu cestu rozdělíme na dvě části a v polovině dáme nákupní pauzu. Kufry už praskají ve švech, na zadních sedadlech to vypadá jak ve skladišti věcí připravených k zatřídění, případně jako skládka různých věcí bez ladu a skladu. Ale opak je pravdou. Všechno je roztříděno v taškách, které zde zatím stále rozdávají ke každému nákupu. Kupujeme už jen drobnosti, jako hodinky, šaty a kabel k notebooku furt nikde. Máme víkend, takže to není takový průšvih, ale v pondělí se budeme muset podívat po nějakém elektronickém krámě. 

Ještě jedna vsuvka k nákupu. Nakupovali jsme samozřejmně po americku, tzn. za vyplnění dotazníku jsme měli 20% slevu na jeden produkt, při nákupu nad 150$ jsme měli slevu 20% na celý nákup nebo 40% na jednu položku. Takže jsme zvolili 20% na jednu položku a potom 20% na ten celý zbytek. Možná se někdo bude divit, proč tak složitě, ale těch druhých 20% jsme dostali místo původních 15%, na které jsme měli originální kupon.

Cesta z Phoenixu uběhla rychle i s tím, že jsme 2x minuli správný sjezd. Ono z 6 pruhů vybrat ten správný, je někdy nadlidský výkon. Ale navigace to má pod kontrolou, takže nás spolehlivě navede zpět nebo použije alternativní cestu. Cestou jsme se stavili na kafíčko a v autě ládovali nakoupené potraviny a zeleninu. Chtěli jsme nějakou změnu, takže proto ta změna stravy. Nemám rád ládování řízků a jiných českých cestovních specialit, když člověk může ochutnat něco místního, ale tady zrovna nic nebylo, o čem by stálo za to psát domů. 

Cestou jsme už nic neviděli, protože byla tma, ale musela to být nádherná cesta horama, protože v jednom místě dokonce ležel ve struze i sníh a teplota klesla na 44°F, tj. 6,66°C. Museli jsme vzít benzín, protože náš korejský kůň pije jak o život. Ale jede tiše a pohodově. Líbí se mi to auto. 

Hotel jsme našli celkem bez problémů, protože září u dálnice do dáli. Měl jsem obavu, protože cena byla neskonale nízká a hodnocení pozitivní pouze v češtině. Ale pokoj je veliký, útulný a je tu bohovský klid.